Suchej únor.

Okurková sezóna v zimě je logicky hloupost. Zima bez sněhu ještě větší a to jsem už pár zim za půl století v Jizerkách zažil. Tak co s tím?  No suchej únor , přece . To je téma!

Suchej únor.

Okradli zloděje, chce se mi křičet při pohledu na letošních 29 dnů v kalendáři. Ten kdo moudře vymyslel „suchej únor“ na jediný nejkratší měsíc, je v roce 2020 právem pohoršen. .Celých 24 hodin navíc, kvůli pochybnému kalendáři, co s ním astrofyzikové koulí už od dob VŘSR. Proč se používá název „suchej“  místo „suchý“ netuším, asi trochu hovorového slangu ala Evropa2 , příští rok už bude třeba „hustej cool suchej“, kdo ví . Dnes je 4. února a má játra a ledviny už čtvrtý  den regenerují.(vsuvka pro vtipálky, je tam "re" ne "de" ) Také mozek bystří a kůže se nějak víc napíná , prostě krása. Zatím je ta počínající reinkarnace málo zřejmá, ale počítám, že nejpozději s třetí únorovou dekádou se můj abstinentský rozpuk už nezadržitelně rozjede do širého světa. Hle, padesátiletý mladík je tu !

Dobře, tak šup do reality…Nejsem myslím alkoholik ani pijan ( to si myslí asi všichni od Apolináře, hmm). Také ale určitě nejsem abstinent. Suchej únor držím teprve podruhé a vlastně mě ten nápad baví , je to jako sázka v rámci svého Jekylla a  Hyda . V domácím baru je od svátků zásoba vín , slivovice a poslední láhev vaječňáku a Metaxi. Pivo dopité a láhve odnesené. Teď už je to na mně. V létě po svezení na kole by odepření pivka v zahradní restauraci byla asi dřina. V zimě mi pivo nechybí a průběžně ani doma žádné nemám, na točené  pivo chodím rád s kamarády rozebírat ženy a politickou situaci . Víno se sice dá pít celoročně , jenže jsem asi víc pivař než vinař. Slivovice máme doma stálý přetlak skrzeva rodinné vazby na Moravu, popravdě ani slivka není velkým lákadlem. Horší je to s pětihvězdičkovým koňakem , to už se ti dva Angličané v hlavě  pošťuchují a Mr. Hyde má lehce navrch.

Vypadá to tedy jako celkem snadný úkol , nepožít 29 dní alkohol. Teoreticky ano. Neklepou se mi ruce a nebolí hlava. Tělu to evidentně chybět nebude , ale co duši.? Zkuste jít do hospody na Birell a vydržet to tak celý večer , alternace kofolou je pochopitelně dovolena.  To vás netěší kecy o Babišovi ani pihách Hanky Vagnerové. Zkuste zajít na oslavu narozenin a vysvětlovat se sodovkou v ruce, že nejste na vycházce z „odmašťovny“. Ani na kytaru se nedá moc hrát, pokud vám nic nezvedá ego a nepřicpává uši, když slyšíte, jak jste mimo rytmus. Z mého pohledu je to právě ta hlava, co dělá ze suchýho měsíce bobříka odvahy.

Zvláštní je, že vloni mi březen přišel ne jako konečné vykoupení z abstinence, ale jako prodloužený únor. Tělu bylo nakonec opravdu lépe a první  chuť na pivo přišla až se zpoceným tričkem někdy v dubnu. Jenže pak přijde léto, slunce , krůpěje potu mi naskakují při každém prudším pohybu a to se fakt nedá. Podzim je vinný až burčákový a vlastně nás připravuje na všechny možné předvánoční oslavy konce sezóny . Pak v rychlém sledu besídky s různými kolektivy kolegů stávajících či bývalých. Vánoční svátky jsou potom kapitola sama pro sebe a Silvestr dílo zkázy dokončí. Buňky chřadnou , volají sbohem a šáteček a mizí v dáli.

Světýlkem v tunelu je ale suchej únor a tak vám všem, co po těch abstinenčních kolejích jedete také, přeji ,ať je to světýlko plné  bezpromilních Luxů.