Pondělí 16. prosince 2019, svátek má Albína
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 16. prosince 2019 Albína

Taková malá poudačka z Jizerek o kecech na koledu , cinkání klíči a bambilionu chvilek

19. 11. 2019 7:51:17
Svoboda je v poslední době hojně nadužívané slovo a každý si ho překládá do jazyka svého kmene.Svobodu volby podstupujeme každý den. Z těch střípků svobody je pak naše opravdová svoboda, nebo jen tříděný skelný odpad.


Motivací k psaní blogu byla asi z největší části snaha nazývat věci tak , jak je vidím , pochopitelně čistě subjektivně , ale ono to vlastně ani jinak nejde. Tak jsem napsal první blog s názvem Císařovy nové šaty a vyšel v rubrice První pokus. Ono je to úplně správně nultý pokus , ač se to tak zprvu nejeví. Odezva nebyla úplně špatná , tak jsem si založil oficiální blog a chtěl tam ten svůj první přidat , vložit. Jde pořád o ta stejná křídla vydavatele a jde pořád o mé stejné jméno. Ale ouha, to nejde, odporuje to Kodexu blogera. Prostě přesýpat článek z jedné do druhé kapsy, byť stejného obleku , nelze, vyšel by dvakrát, jářku. Ta pravidla vygeneroval nějaký zdatný právník a písmenky nešetřil. Textu je mnohem víc než malé množství , kdyby se podle toho manuálu řídila třeba jen malá část novinářů , není o čem blogovat , vše by bylo sluncem zalité. Jiný člověk mi ale ochotně pomohl s instalací fotky. Nic není černobílé , můžu to akceptovat nebo ne , svobodná volba je na mě. Svoboda...

Spousta firem , povětšinou tedy těch větších, běží přes ISO . Pro neznalé tohoto systému uvádím, že je to v kostce norma, která popisuje , kterak co a jak děláte , abyste zaručili jakost případně jiné atributy, které někde ve firemní politice deklarujete. Prakticky to znamená to, že za dlouhé peníze platíte certifikační firmu, která vám zhotoví čarokrásné lejstro , že vaše výroba je standardní. Tento certifikát obyčejně potřebujete pro další firmu , která vaše výrobky odebírá a ta je dál potřebuje pro další firmu...Praktický význam je v provozech, kde funguje základní logistika, kde se normálně uklízí a věci dávají na své místo nulový , výrobu to nijak nezlepší ani nezhorší. Jen je potřeba mít člověka, respektive oddělení , které celý jakostní počin zúřaduje a vydá stohy směrnic, co zaměstnanci musí podepsat a eufemisticky se tomu může říkat , že byli seznámeni a obsahu rozumí. To oddělení pochopitelně nepracuje za hrst rýže a vnáší do hospodaření firmy další neproduktivní náklady. No a k čemu to celé slouží? Jeden můj známý říká , že je to báječný podnikatelský nápad , když se to podaří zrealizovat. Vytvoří se situace, že bez ISO certifikátu nelze prodávat zboží a služby. Pak ještě dodává :“ Proč to , kurňa , nenapadlo mě?!“ Že to šlo ještě před 20ti lety bez ISA , to nikdo neřeší. Proč dál prodává Rolls-Royce svá auta i bez toho? Proč bez toho žijí malé pekárny, kde umí „jen“ péct a neživí žádný administrativní krk navíc? Možná to ale někdy nějaké fimě pomohlo , možná si uklidili ve skladech a v rámci fluktuace si vytvořili pracovní postupy na různé úkony pro nové zaměstnance. Každopádně si ale můžete svobodně vybrat , jestli chcete v takovém molochu pracovat a seznamovat se s fůrou nových a ještě novějších manuálů a směrnic , nebo ne. Nic není černobílé. Je to zase na každém z nás. Svoboda...

No a teď se si tímhle obloukem dostanu k 17. listopadu 1989. Když jsme se s kamarády dozvěděli , že se v Praze něco děje, bylo tuším už 19. listopadu a info přišlo z Liberecké VŠ. Internet a mobily jaksi v komunikaci pomoct ještě neuměly a oba programy Československé televize tuto nevýznamnou causu nekomentovaly. Tak jsme vyrazili ve trojici do Prahy , náš celkový věk nedosahoval ani sedmdesátky.

Atmosféru už popisovala fůra lidí a v podstatě není, co nového k tomu říct. Bylo nám přes 20 , zažili jsme stříhání vlasů před maturitou, měli za sebou 730 dnů vojny, pracovali jsme rukama v údržbách státních podniků , jezdili na Porty , nebyli jsme ve straně ale ani nepodepsali žádnou petici. Ono totiž 120 km od Prahy jaksi scházely informace . Odvahu připojit podpis bychom určitě měli a nebylo by ji třeba moc , montérky by nám soudruzi nesebrali. Prostě Praha tvoří dějiny.

Když jsme se vrátili a po X-té všem známým převyprávěli, co se tam děje, probleskly první informace ve Svobodném slovu a posléze v televizi. Pak už to šlo všechno i tady u nás celkem rychle. Nejvíc si pamatuju na náš transparent , který jsme měli při místní malé sametové revoluci. Nejvyšší soudruh , šéf místní organizace KSČ , se jmenoval Lelek. No a my (mladí a neklidní) měli na prostěradle nápis . „Už nelelkujeme“ Tak takhle velevtipní jsme byli...

Těch dalších 30 let nechci rozebírat , ale sám za sebe si myslím, že se víc věcí povedlo , než nepovedlo. Vždycky je to o úhlu pohledu na tu zprofanovanou poloprázdnou či poloplnou skleničku. Jsem realista křížený s pesimistou a nežiju na obláčku , jen skrzeva věk už nějak dokážu bilancovat (tedy možná)

Zajet si po 30 letech zacinkat klíči se mi původně chtělo , trošku zavzpomínat, malinko si retroidně zažít tu atmosféru, pak si dát někde pivo a bohapustě si pokecat. Jenže ne jako miliontý prvý z jakýchkoliv chvilek. Chtěl bych prožít svoji chvilku , ne organizovanou. Jsem volič strany, která se dostala do parlamentu s odřenýma ušima a bral jsem jí jako formu nejmenšího zla. Strana, která právě vládne , není má strana , premiér není mým premiérem a prezident není mým prezidentem. Ale už to není o protestu proti systému , bolševikům.

Je to tedy stejně jako s kodexem blogera nebo normou ISO. Po Cimrmanovsku s tím mohu jen nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co s tím můžu dělat.

Základní definice svobody je o tom, že ta má končí tam, kde ta jiná začíná. Tudíž já se svobodně nezúčastnil průvodu a akceptuju svobodu jiných, že se zúčastnili a udělali tak minimálně něco pro své zdraví duševní a fyzické. Bylo by fajn, kdyby i oni akceptovali ty, co to mají jako já. V celkovém součtu je má neúčast stejně platná , jako by byla účast. To, co má smysl , je cílená práce před následnými volbami. Pomoct může jen vyšší než běžná voličská účast . Změnit stav mohou zejména hlasy lidí, co volit nechodí , ale příště už třeba půjdou. Ostatní aktivity jsou v mém slovníku jen „kecy na koledu“....ale možnost mlátit mluvidly máme. Nic není černobílé. Svoboda...

PS : dost bylo mých keců na koledu k politice , příště to zkusím z jiného soudku , nekecám.

Autor: Petr Petříček | úterý 19.11.2019 7:51 | karma článku: 27.37 | přečteno: 974x

Další články blogera

Petr Petříček

Moucha

Detektivně laděná povídka Moucha není tedy právě moc vánoční ale problematiku smrčků, kaprů a obdarování řeší v této době téměř každý. Moucha je vlastně trochu o obdarovávání , jde jen o úhel pohledu pozůstalých a jedné mouchy...

15.12.2019 v 13:20 | Karma článku: 6.06 | Přečteno: 122 | Diskuse

Petr Petříček

Dým z cigaret a drsní policajti.

Také jste si toho už všimli? Bez dýmu z cigaret se žádná novodobá detektivka prostě neobejde. Když běží titulky, pálí mě oči a mám načichlé vlasy i přes obrazovku.Po reportáži s prezidentem či senátorem Kuberou a jdu do sprchy.

10.12.2019 v 16:10 | Karma článku: 19.33 | Přečteno: 959 | Diskuse

Petr Petříček

Jak jsem (ne) byl milionářů blbé.

Jsem už moc starý na to dětsky drásavé těšení na dárky pod stromečkem , je to škoda ,vím. Když se vám ale uvolní prostor pro obdarovávání blízkých v nečekaně jiných finančních horizontech , máte o čem přemýšlet, tedy snít.

8.12.2019 v 12:20 | Karma článku: 34.95 | Přečteno: 3156 | Diskuse

Petr Petříček

Buřty , pivo a nenávist.

Tak jsem konečně jako ti , co se jim často vysmívám...mám slámu v botách a plkám tady nevyžádané politické kecy na koledu. Pan Hapka mi doufám z obláčku odpustí zneužití jeho krásné písničky.

4.12.2019 v 17:51 | Karma článku: 20.69 | Přečteno: 668 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jan Dvořák

Ekologický summit v Madridu se moc nevydařil

Jen velký optimista se mohl domnívat, že opravdu celý svět se na konferenci v Madridu zaváže k ráznému omezení emisí skleníkových plynů. OSN není EU, která má páčky na vynucení poslušnosti své sedmadvacítky.

16.12.2019 v 10:17 | Karma článku: 22.04 | Přečteno: 644 | Diskuse

Jan Broul

Borisův triumf v Británii

V Británii se odehrály asi nejdůležitější volby od konce 2. světové války, které zásadně určily budoucnost země a ve kterých jasně zvítězili Johnsonovi Konzervativci. Jak se to ale vlastně stalo? Proč Konzervativci vyhráli (pro ně

16.12.2019 v 8:10 | Karma článku: 17.70 | Přečteno: 388 | Diskuse

Jan Bartoň

Madrid klima nezachránil, Greta se zlobí

Přes dramatickou výzvu generálního tajemníka OSN o tom, že rok 2020 bude pro záchranu klimatu rozhodující, skončila klimatická konference v Madridu bez výsledků.

16.12.2019 v 8:00 | Karma článku: 32.12 | Přečteno: 786 | Diskuse

Ondřej Šebesta

Provokace Novotného juniora

On poskytnul Rusům přesně to, co oni potřebují, totiž důkaz, že je tady jejich hrdinům ubližováno, a naopak, že fašisté jsou zde vyznamenáváni. Přitom to není pravda, protože náš pan prezident vyznamenává spíše bolševiky.

16.12.2019 v 7:00 | Karma článku: 14.09 | Přečteno: 296 | Diskuse

Aleš Merta

Antikomunisté vyskakují, protože komunisté se ozvali proti usnesení EP (polemika)

VIP bloger pán Vodvářka je zděšen tím, že KSČM nesdílí názor Evropského parlamentu na to, kdo je hlavním viníkem rozpoutání druhé světové války.

15.12.2019 v 17:14 | Karma článku: 37.25 | Přečteno: 1186 | Diskuse
Počet článků 12 Celková karma 17.58 Průměrná čtenost 682

Formou inzerce jsem : 53, sš, 184cm, 85 kg , živím se jako technik v jedné sklárně. Baví mě motorky - endura , mám rád kolo, lyže, kytaru, knížky a psaní.

Napsal jsem dvě knížky, ta první se jmenuje " O ženách, mobilech a broucích v hlavě" (Motto 2004) a  ta druhá  " O ženách, mužích a skřítcích v hlavě" ( Bor 2011) Obě jsou známé zejména v naší ulici.

Najdete na iDNES.cz